O vlastní bezpečí se v běžném životě staráme tak nějak automaticky. Používáme bezpečnostní pásy v autě, helmu na kole i na lyžích, máme instalované bezpečnostní zařízení v bytě, zastavíme na červenou a zamykáme auto. Ve virtuálním světě se však o své bezpečí staráme o poznání hůř.
PRAVDĚPODOBNĚ je to dáno tím, že v běžném životě víme, jak se máme pohybovat, na co si dávat pozor. Známe hrozby, a dovedeme si tudíž představit jejich následky, děláme věci automaticky a podle toho také jednáme. V digitálním životě ale s hrozbami tak dobře obeznámeni nejsme. Většinou nevíme, jaké přesně existují a co můžou přinést. Přitom tím, jak se stále víc přesouváme do digitálního prostoru, se nehody z kybernetických incidentů postupně blíží ztrátám způsobeným „tradičními“ nehodami ve světě reálném.
Společnost Acronis provedla začátkem letošního roku, ještě před pandemií covid-19, průzkum mezi jednotlivci i organizacemi. Podle něj 68 procent běžných uživatelů někdy zažilo ztrátu dat či zařízení, ať svých, či rodinných příslušníků. To je o tři procentní body víc než při loňskémdotazování. Výrazně narostly obavy běžných uživatelů z ransomwarových útoků (o 29 procent), cryptojackingu (o 31 procent) a sociálního inženýrství (o 34 procent). Přesto existuje velké množství uživatelů,kteří si svá data nezálohují či jinak nechrání. Pohybují se tak v digitálním světě jako při jízdě v automobilu bez pásů.
Firmy se chrání o poznání víc, přesto už 42 procent zažilo výpadky provozu v důsledku ztráty podnikových dat – to je o 12 procentních bodů víc než loni. Na firemní úrovni se hlavně zvyšuje frekvence zálohování: významně přibylo IT administrátorů, kteří zálohují alespoň jed- nou denně (nyní 27 procent) nebo víckrát za den (nyní 15 procent), naopak rychle ubývá těch, kteří zálohují pouze jednou či dvakrát za měsíc (nyní 20 procent). Avšak stále to nestačí, protože útoky hackerů směřují zejména tam, kde jim to přinese nejvíc peněz. Jediný útok na nechráněnou organizaci může způsobit miliónové škody, v případě nemocnice dokonce ohrožení životů pacientů.
Máme zafixováno, že ztráta fyzického předmětu ve skutečném světě je horší než ztráta digitálních informací. Není to tak úplně pravda: některé studie hovoří o tom, že ztráta klíčových údajů a soukromých fotografií je pro mnoho lidí emocionálně zásadnější než ztráta mobilního telefonu, na kterém byly jedinečné snímky či videa uloženy.
Co všechno může nastat, pokud se v digitálním prostoru nechráníme jako v tom skutečném? Ztráta osobních dat a firemních dokumentů vyžaduje velké množství času či prostředků k jejich obnovení. Ztráta peněz v důsledku ransomwarového útoku může vést k tomu, že bude třeba zaplatit vyděračům za obnovení přístupu ke kritickým datům. Ztráta soukromí může nastat zveřejněním citlivých informací falešných e-mailů a faktur s následnými finančními podvody.
Není tedy pravda, že ztráty či zcizení digitálního majetku jsou oproti ztrátám toho fyzického zanedbatelné. A se stále větší závislostí na on-line světě se budou dále zvyšovat.
Nezbývá než víc upozorňovat na hrozby, ale i na řešení, která nemusí být ani složitá, ani drahá. Iniciativa Buď Cyber Fit! je zaměřena právě na zvýšení povědomí ohledně rizik v kybernetickém světě. Je reakcí na situaci, kdy málokdo vědomě zanedbává péči o své zdraví ve skutečném světě, ovšem podceňuje rizika ve světě digitálním, která mohou mít stejně závažné důsledky na jeho osobní i pracovní život.
Největším problémem tedy není bezpečnost, ale právě podceňování hrozeb. Na www.budcyberfit.cz se jednotlivci i firmy dozvědí více o aktuálních rizicích v kybernetickém prostoru. Mají tu k dispozici jednoduchý formulář, který po vyplnění respondentovi sdělí, jaké je jeho Cyber Fit skóre. Iniciativa oslovuje spotřebitele využívající své počítače a mobilní zařízení k osobním účelům, profesionální uživatele i organizace, které využívají více počítačů.
Pokud se chceme v reálném životě chovat zodpovědně, chodíme na preventivní prohlídky k lékaři. Chceme-li se chovat zodpovědně i v životě digitálním, měli bychom mít přehled o stavu svého systému kybernetické bezpečnosti. Buď Cyber Fit! chce fungovat jako místo, kam jednotlivci a firmy chodí na preventivní prohlídky svého kybernetického zdraví.
Tento text byl publikován 15. 10. v časopisu Reflex
